Horníci impéria - recenze z pohledu sólohraní

Hry ze světa Settlers mám ráda, protože engine building je jedním z mých nejoblíbenějších herních mechanismů a tady vždy fungoval velmi pěkně, jak v původním Zrodu impéria, tak ve Vládcích Severu. Podařilo se Horníkům impéria navázat na tuto úspěšnou sérii?

Počet hráčů: 1-5

Věk: 10+

Příprava: 3 minuty

Sólohra: 15-20 minut

Ve hře Horníci impéria se národy, které znáte z předchozích her (Skotové, Barbaři, Egypťané, Japonci, Atlanťané a Římané) vydali prozkoumávat podzemí, budovat v něm různé místnosti a získávat tak zlaťáky (platidlo) a diamanty (vítězné body).

Komponenty

V příjemně menší krabici najdete hráčské desky a desky pokroku, různé žetony a přes 150 karet. Krásný insert jako ve Vládcích Severu zde nečekejte, je tu pouze papírová vložka, stejně jako ve Zrodu impéria, která roztřídění komponent nijak nepomáhá.

Ilustrace na kartách, za kterými stojí tentokrát Hanna Kuik, jsou povedené a zábavné stejně jako u předchozích her série. Karty jsou ale netradičně čtvercové.

Pozor na chybu na deskách hráče

Desky povrchu (hráčů) i desky pokroku jsou z kvalitního kartonu. Na deskách hráče je ale bohužel chyba v překladu. Vypadlo zde slovo „až“, správně je tedy možné si po zaplacení uvedeného počtu mincí zvolit postoupit až o 2/5 polí. Naštěstí se dá tato chyba snadno zapamatovat, případně si můžete ze Zatrolených her stáhnout a vytisknout desky opravené. Stejně tak tam najdete opravenou kartu Pastýři, na které je zcela chybný text (i v originále).

Z kvality žetonů jsem poměrně zklamaná. Jediné dřevěné jsou vozíky, které si musíte sami polepit samolepkami. Drahokamy vypadají sice na první pohled dobře, ale zelená a modrá není při umělém osvětlení od sebe poznat (což je problém, když každá barva má představovat jinou hodnotu) a navíc se z některých barva ošklivě olupuje. Škoda, že nepoužili radši průsvitné drahokamy, než tyto barvené. 

Kartonové žetony strojů se přes veškerou opatrnost nedaly vyloupat bez poškození a design mincí taky nic moc.

A pravidla jsou vytištěná na příšerném obyčejném papíru (stejně jako ve Vládcích Severu, kde ale jinak byla kvalita ostatních komponent skvělá).

Z pohledu sólohraní

Přestože je možné hrát Horníky impéria až v pěti hráčích, hra je to čistě solitérní (ve více hráčích se hraje simultánně a máte si s kým na konci hry porovnat skóre, v sólu ho porovnáte se svým předchozím nebo s tabulkou). 

Hraje se vždy přesně na 10 kol. V každém kole odhalíte jednu kartu události a pak zahrajete jednu kartu z ruky do svého dolu a vyhodnotíte její a navazující efekty. 

Hráč zde nemá samostatný balíček karet a nehraje za jeden konkrétní národ, jak jsme byli zvyklí z předchozích Settlers. Místo toho jsou karty frakcí smíchané v balíčcích čtyřech úrovní dolu. Karty I.-III. úrovně můžete získat pomocí jedné z akcí vytištěné na hráčské desce, karty úrovně IV. jsou ale speciální a získáte je jen pomocí postupu na některých deskách pokroku nebo díky jedné z událostí.

Abyste mohli zahrát kartu z ruky do svého dolu, musíte zaplatit uvedený počet mincí a umístit ji do řady odpovídající její úrovni. Karty I. úrovně tedy hrajete přímo pod desku hráče, karty II. úrovně pod I. atd. S tím, že karty v další úrovni jsou vždycky o půl karty posunuté a jedna karta tak může sousedit se dvěma kartami nad sebou a dvěma pod sebou. Nově umisťovaná karta musí sousedit s alespoň jednou kartou nad sebou (případně deskou hráče). 

Po umístění karty do dolu spustíte její efekt a poté postupně aktivujete řetěz efektů karet nad právě umístěnou kartou. Pokud je tam více sousedících karet, zvolíte si vždy jednu z nich (a každá karta smí být spuštěna jen jednou za kolo, i kdyby vám ji měl umožnit spustit nějaký dodatečný efekt). Jako poslední vždy aktivujete jeden ze základních tří efektů vytištěných na desce hráče (zisk mincí/postup na desce pokroku za mince/dobrání karet). 

Hráčské desky jsou všechny stejné (kromě ilustrace), odpadá zde tedy možnost zkoušet různé asymetrické národy, což mi přijde škoda. Karty jednotlivých národů se sice zaměřují každý na jinou strategii, vždycky ale záleží na náhodě, které karty vám přijdou v dané partii do hry (moc jich za jednu hru neprotočíte). Pokud vám přijdou karty na nějaké pěkné kombo, hra je velmi zábavná, když karty k sobě nesednou, je to často frustrující. Naštěstí je hra dostatečně krátká na to, abyste mohli hned zkusit další partii v naději, že to vyjde lépe.

Ukázka karet událostí

Další náhodu do hry přináší karty událostí, které jsou sice v podstatě všechny pozitivní (až na jednu, která mi nikdy nepomohla), ale často se stane, že vám přijdou ve chvíli, kdy jsou vám úplně k ničemu. 

Desky pokroku jsou oboustranné

Pro každou partii použijete 10 z 18 karet událostí, 3 desky pokroku (jsou oboustranné, takže vždy jednu stranu každé, plus jako promo by měla být jedna navíc, kterou bohužel nemám) a ze 136 karet dolu jich vidíte pár, takže jistá znovuhratelnost tady je. Záleží, jak moc vás bude frustrovat náhoda. Já měla i po nevydařených partiích chuť to zkusit znovu (můj nejlepší bodový výsledek je po 15 partiích pořád někde uprostřed bodovací tabulky).

Valentýnský PnP sólo scénář

Když vás omrzí základní hra, je možné zkusit print and play sólo scénáře (najdete na ZH a stránkách vydavatele), zatím vyšly 3: halloweenský, vánoční a valentýnský. Ty hru významně proměňují. Zatímco Halloween je celý o štěstí při losování diamantů z pytlíku a nebavil mě vůbec, ve vánočním umisťujete získané diamanty na karty a po překonání počátečního zmatku z pravidel mě bavil asi nejvíc. Valentýnský přináší stejně jako předchozí scénář také speciální desku pokroku a navíc ještě umožňuje umisťovat karty nad desku hráče. Pokud má vydavatel v plánu scénáře další, bude to pro sólohráče, kteří si tuto hru oblíbili, jedině dobře.

Závěrem

Horníci impéria jsou jednodušší, vstupní engine building hrou, kterou si můžete užít, když hledáte něco nenáročného na večer po dlouhém dni. Hra je opravdu hodně ovlivněna náhodou, ať už v kartách dolů, které přijdou do hry, nebo v kartách lokací, které se umí objevit ve chvíli, kdy jsou vám úplně k ničemu. Díky krátké herní době jsem ale měla pokaždé chuť si zahrát znovu a hru většinou otočila několikrát za večer a stala se u mě suverénně nejhranější deskovkou měsíce.

Hra je čistě solitérní, i pokud vás náhodou u stolu sedí víc, takže v sólu nic neztrácí. Zasazení do světa Settlers jí ale dle mého názoru spíše škodí, než pomáhá. Fanoušci Zrodu impéria nebo Vládců Severu budou pravděpodobně zklamaní a smíchání karet různých frakcí není zrovna tematické.

Jako sólo filler ji můžu doporučit vyzkoušet, pokud vám nevadí lehčí nepříliš tematické hry s větší porcí náhody, kde budete objevovat různá komba akcí, podle toho, jak zrovna přijdou do hry.

Před hraním nezapomeňte zavítat na Zatrolené hry, kde najdete popsané chyby a nejasnosti na kartách a hráčských deskách. A zároveň si můžete stáhnout a vytisknout již tři oficiální sólo scénáře, které hru výrazněji mění.

 

Za poskytnutí hry na recenzi velmi děkuji vydavatelství Blackfire.

 

Horníci impéria (Imperial Miners)

Autor: Tim Armstrong

Ilustrátor: Hanna Kuik

Vydavatel: Blackfire, Portal Games

Čeština: ano, lokalizace