Expedice - recenze z pohledu sólohraní

Engine building, workerplacement, deckbuilding, sólo mód od Automa Factory, krásné ilustrace, … popis hry Expedice slibuje tolik věcí, které v deskovkách miluji, že jsem si ji nemohla nechat ujít. Dostála ale mým očekáváním?

Počet hráčů: 1-5

Věk: 14+

Příprava: 7 minut

Sólohra: 60-90 minut

V Expedicích se ocitnete ve světě alternativní historie 1920+ Jakuba Rozalskiho, který můžete znát ze hry Scythe. Po událostech známých z tohoto velmi populárního titulu nastal pro Evropu čas relativního míru. Náraz meteoritu na Sibiři však probudil prastarou zhoubu. Již dvě výzkumné výpravy se nevrátily. Do tajgy se nyní vydávají soukromé expedice doprovázené mechy určenými pro terénní výzkumy, aby místo prozkoumaly, nalezly artefakty a získaly slávu. 

Komponenty

Tak jako jsme u her od Stonemaier Games zvyklí, herní komponenty jsou na vysoké úrovni. Dřevění dělníci jsou odlišeni nejen barvou, ale každý má i jiný tvar. Plastové figurky mechů jsou opravdu velké a na herním plánu se dobře vyjímají.

Krabice je zatím zbytečně velká (a neobvyklého rozměru), očekávám ale, že je předpřipravena na nějaké rozšíření.

Karty mají nádherné ilustrace, text na nich je ale poměrně malý, a jak jsou laděné do temnějších tónů pro podpoření atmosféry hry, je špatně čitelný, když karty leží na stole mezi hexy. U sóla to ale není takový problém si každou kartu při vykládání v klidu prostudovat zblízka.

Jako větší negativum vnímám, že hexové dílky lokací jsou až zbytečně veliké, kvůli čemuž se mi nepohodlně obsluhuje pohyb mechů Automy (na vzdálenějšího mecha prostě bez zvednutí se ze židle nedosáhnu). 

Z pohledu sólohraní

Sólo hra je řešena pomocí Automy řízené balíčkem karet, přičemž si můžete vybrat z pěti různých obtížností. Čím těžší obtížnost, tím rychleji Automa získává hvězdy slávy, hra je tím kratší a náročnější. Zatímco vy máte standardně k dispozici jednoho mecha a vaším úkolem je získat 4 hvězdy, Automa má k dispozici mechy dva a hvězd 8. Získání poslední hvězdy spouští konec hry jako obvykle. Mechové Automy se podle pokynů na jejích kartách prochází po lokacích, objevují a blokují vám je, sbírají žetony mapy i zhouby a občas odhodí nějaké karty mezi lokacemi.

Vy budete ve svém tahu hrát podle běžných pravidel. Pro každou partii si zvolíte mecha a kartu postavy s odpovídajícím společníkem. Schopnosti jednotlivých mechů i postav se liší. Zatímco postavy a jejich společníci mají schopnosti obdobně využitelné, nedá se totéž říct o schopnostech mechů. Možnost dát si karty rovnou do zálohy nebo si „zlevňovat“ potírání zhouby mi přijde mnohem silnější než schopnost zasunout pod desku mecha více karet stejného druhu (to by se mi zatím v žádné partii stejně nepovedlo) nebo možnost pohybovat se o více polí. 

Hra velmi zajímavě pracuje s kartami. V podstatě se jedná o deck-building, kdy získáváte další karty z nabídky do svého balíčku. Karty však nejsou doopravdy v balíčku ani v ruce, ale vyložené nalevo od desky mecha – ve vaší záloze – anebo napravo od desky mecha – v aktivní řadě (tam dáváte karty zahrané nebo nově získané). Odpočinkem je můžete pak vrátit opět do zálohy a znovu v libovolném pořadí použít. Zahraná karta vám vždy poskytne základní přínos a případně (pokud na ni umístíte dělníka správné barvy z vaší zásoby) také speciální efekt. Některé karty se zároveň v průběhu hry budete snažit zasunout pod desku mecha, aby vám různými způsoby přinesly vítězné body. 

Výběr akcí je také ozvláštněn – zatímco v Scythu vybíráte jednu akci, kterou provedete (a nesmí to být ta samá), v Expedicích volíte dvě akce, které uděláte, respektive jednu, kterou neuděláte (a musíte vždy posunout kostičkou určující akce, tzn. že to nikdy nebude stejná dvojice akcí). Na výběr máte akce Pohyb (mecha po lokacích), Hraní (karet) a Sběr (získání výhody z lokace, na které se nachází váš mech). Kromě toho můžete celý svůj tah využít pro tzv. Odpočinek (návrat karet a dělníků do zálohy/zásoby), při kterém umístíte kostičku akcí stranou. V tomto tahu neprovedete žádné akce, v následujícím ovšem všechny tři.

Podobně jako v Scythu se budete snažit co nejrychleji získat hvězdičky slávy. Tentokrát vám ale nebude stačit splnit podmínky pro jejich získání, je nutné žeton slávy ještě umístit pomocí Chlubení (nachází se jako výhoda na některých objevených hexech, případně na kartě). Tohle mě ze začátku hrozně štvalo a přišlo mi to zbytečně komplikované a zdržující, ale když jsem se do hry víc dostala, přestalo mi to vadit.

S tím souvisí, že Expedice nejsou hra na jedno, dvě zahrání. Opravdu trvalo více partií, než jsem se do hry více ponořila a začala objevovat komba, která dokáže vytvořit. Potom mě teprve začala hra opravdu bavit.

Pravidla doporučují začít druhou úrovní obtížnosti Automy s názvem Maszyna, což jsem také udělala. Zpočátku se zdálo téměř nemožné vyhrát a hra trvala na můj vkus příliš dlouho. Expedice mají ale velkou učící křivku, takže postupně jsem se propracovala na třetí úroveň Automy (a po sedmi partiích se mi nad ní i jednou podařilo vyhrát). Automaszyna (třetí úroveň obtížnosti) získává hvězdy slávy rychleji a tím hra končí dříve, což považuji za velké plus. Partie je tak odehraná za hodinku, což mi přijde u této hry tak akorát. 

Závěrem

Expedice jsou zasazeny do světa alternativní historie 1920+ Jakuba Rozalskiho, který známe z populární hry Scythe, jejímž autorem je též Jamey Stegmaier. Herními mechanismy se ovšem jedná o úplně jinou hru. Expedice kombinují workerplacement a engine building, základem je zde však práce s kartami, která je v podstatě zajímavou variací na deck-building. Téma tady není příliš cítit, ale jako milovníkovi euro her mi to ani nevadí.

Ač by se mohlo zdát, že ve hře s bojovými mechy půjde o konflikt, není tomu tak. Přímá interakce se zde vůbec nevyskytuje, Automa vám bude pouze blokovat pole, odhazovat karty a sbírat žetony. Pro někoho možná mínus, mně ale nekonfliktní hry vyhovují, takže jsem spokojená.

Sólo mód od Automa Factory funguje opět výborně, ovládání Automy je opravdu rychlé a snadné. Dokonce bych řekla, že sólo bude jedním z nejlepších počtů pro tuto hru, ve více hráčích už musí být na mapě velmi těsno, a když máte zamezen přístup k některé z lokací více tahů po sobě, dokáže to být poměrně frustrující.

Co mně osobně nejvíc vadí, jsou zbytečně velké hexy, špatně se mi manipuluje se vzdálenějším mechem Automy, protože na něj pohodlně nedosáhnu.

Co by mohlo někoho odradit je, že trvá vícero partií, než do hry proniknete a začnete opravdu objevovat zajímavá komba. Mě začaly Expedice bavit více a více někdy po čtvrté odehrané hře.

Doufám, že se časem dočkáme rozšíření, které bude stát za to a ospravedlní velikost krabice. Zejména by se mi líbily další hexy lokací a noví mechové se zajímavými schopnostmi.  Ani takto se ale Expedice hned tak neohrají a těším se na další partie.

 

Za poskytnutí hry na recenzi velmi děkuji vydavatelství Albi.

 

Expedice (Expeditions)

Autor: Jamey Stegmaier

Ilustrátor: Jakub Rozalski

Vydavatel: Albi, Stonemaier Games

Čeština: ano, lokalizace