Veilwraith - recenze z pohledu sólohraní

Hry Tristana Halla mě již dlouho lákaly k vyzkoušení. Fantasy i historické zasazení her mám ráda a jeho hry jsou vždy nádherně ilustrované. Gloom of Kilforth ani 1066: Tears to Many Mothers ale u nás dlouho nebyly k sehnání, a tak když jsem objevila tuto (narozdíl od předchozích her čistě sólo) novinku, nemohla jsem ji nevyzkoušet.

Počet hráčů: 1

Věk: 14+

Příprava: 5-10 minut

Sólohra: 30-40 minut

Veilwraith je karetní hra čistě pro jednoho hráče zasazená do temného fantasy po konci světa. 

Komponenty

V opravdu velké krabici (do které se vám podle toho, co jsem četla, vejde rozšíření Absolution včetně vlastní krabice) najdete 122 karet tarotové velikosti, rozdělovače karet, počítadlo „životů“ (v této hře stavu „Ducha“) kartonové žetony a pěkné průsvitné krystaly (které při hře ale moc nevyužijete, slouží pouze na případné označování zranění nepřátel, počet zbývajících klíčů apod.). 

To, co na hře zaujme na první pohled, jsou rozhodně ilustrace – jsou totiž na rozdíl od ostatních her autora pouze černobílé. Skvěle tak dokreslují temnou atmosféru hry.   

Z pohledu sólohraní

V základní hře najdete 5 scénářů (Vignettes), kterými budete postupně procházet. Rozšíření Absolution jich potom přidává dalších 15 (!), takže pokud vás hra chytne, budete chtít jistě pořídit i to (a konečně tak zaplníte z pohledu základu nesmyslně velkou krabici). 

Příprava hry je o něco delší, než bych si přála, ale když si seřadíte karty podle abecedy, tak se to dá. Musíte totiž podle konkrétního scénáře připravit uvedené karty Hrozeb (v daném počtu) a ty potom zamíchané rozdělit do pěti balíčků. V každém z balíčků navíc bude jedna karta Klíče a v některých (podle scénáře) karty hlavních nepřátel, které budete muset v daném scénáři porazit. Potom každý z pěti balíčků (o stejném počtu karet) zvlášť zamícháte a následně je v pořadí uložíte na sebe a vytvoříte tak balíček Hrozeb. Zamícháte balíček karet Vzpomínek (to jsou karty, které si budete dobírat do ruky a které vám pomáhají v boji proti Hrozbám a Nepřátelům). Připravíte karty a žetony akcí a poblíž herní oblasti umístíte také kartu Portálu a Arcidémona, počítadlo Ducha a žetony Síly.

Druhy a počet karet Hrozeb ve hře vždy určuje daný scénář.

Abyste vyhráli hru, musíte porazit všechny Nepřátele uvedené ve scénáři, posbírat všech 5 klíčů a stihnout projít Portálem. To vše, než vám vyprší čas tím, že vyčerpáte Ducha (na počitadle) nebo se střetnete s Arcidémonem (ten je přidán do balíčku Hrozeb ve chvíli, kdy ho znovu zamícháte; jakmile je poté karta Arcidémona tažena, hra končí vaší porážkou).

V každé hře musíte získat všech 5 těchto karet Klíčů.

A musíte porazit všechny Nepřátele určené scénářem (pokaždé jiný počet a kombinace).

Ve vašem tahu můžete použít jednu ze třech akcí Průzkum, Boj nebo Vliv. Kartu dané akce vyčerpáte tím, že ji otočíte o 90 stupňů. Pomocí těchto akcí budete porážet Hrozby (na začátku každého kola se odhalí jedna další karta Hrozby). Na každé z nich je uvedeno, kterou z těchto akcí (a s jakou silou) je možné porazit (někdy může být na výběr více různých možností a jindy dokonce nutnost použít více akcí s různou silou – označené hvězdičkou, obvykle u hlavních karet Nepřátel).  

Karty a žetony akcí ve hře.

Druhou věcí, co můžete jednou za kolo udělat, je vylepšit jednu z akcí a přidat na ní žeton Síly +1 (takovou akci označíte natočením o 45 stupňů a nemůžete ji již v daném kole použít). 

Kromě toho můžete zahrát libovolné množství karet Vzpomínek z ruky (na začátku každého kola si jednu doberete z balíčku). Karty Vzpomínek mají různé efekty, většinou přidávají body Síly k určitému typu akce, některé ale také poskytují možnost zahrát dosud nevyužitou akci navíc (což je velmi potřebná schopnost) nebo přidávají úroveň na počitadle Ducha a další. 

Karty základních vzpomínek (jsou ve hře ve více kopiích).

Pokud máte již ve vlastnictví nějaký Klíč, který jste ještě nevyužili, můžete také kdykoli během tahu použít jeho speciální schopnosti.

Akce má vždy takovou Sílu, pod jakým žetonem se zrovna nachází (1, 2 nebo 3). Modifikovat se dá pomocí odhození žetonů Síly nacházejících se na kartě akce a pomocí karet Vzpomínek. Karta akce se vždy po použití přesune doleva, tedy pod žeton s číslem 1. Pokud zrovna nemůžete žádnou akci využít, nebo chcete-li právě takticky manévrovat s umístěním karet akcí, můžete si místo dané akce jejím vyčerpáním dobrat další kartu Vzpomínky do ruky (ale další akci ve stejném kole již provést nemůžete, pokud nemáte kartu se speciální schopností, která vám povoluje hrát další akci navíc.)

Žetony Síly na kartách akcí.

Na konci kola ztratíte na počitadle tolik bodů Ducha, kolik je uvedeno na kartách Hrozeb, které se vám dosud nepodařilo porazit a které tak zůstaly v herní oblasti, a případně odhodíte karty Vzpomínek z ruky (nad limit 6).

V případě, že se vám podaří daný scénář vyhrát, získáte jednu Vylepšenou Vzpomínku do vašeho balíčku místo některé základní. Tady konečně přichází v popisu hry slibovaný „prvek deck-buildingu“. Vzhledem k tomu, že je ale opravdu těžké scénáře vyhrát, je vylepšování balíčku opravdu velmi pozvolné (a nedochází k němu přímo v průběhu partie).

Karty Vylepšených Vzpomínek získáváte do balíčku za vyhrané scénáře.

Hra by měla fungovat jako kampaň, kdy máte 5 stužek a za každou prohru jednu ztratíte. Pokud přijdete o všechny stužky, měli byste začít komplet znovu od prvního scénáře. Mně to tedy přišlo brutálně obtížné a začínat opět od začátku nezábavné, takže jsem se vždy snažila vyhrát daný scénář, případně ho opakovat a pak jít dál (a z diskuzí na bgg vyplývá, že to tímto způsobem hraje více hráčů). V pravidlech ale existuje i možnost hrát scénáře zcela samostatně, tak abyste si například mohli vyzkoušet i další těžší scénáře, ke kterým se nemůžete propracovat. Před hrou je akorát potřeba přidat si do balíčku uvedený počet vylepšených Vzpomínek (např. 4 pro hraní pátého scénáře).

Pro každý scénář je nutné trochu upravit strategii, někdy vás ale i tak dokáže zaříznout náhoda. Opakovaně se mi stalo, že poslední karta Klíče byla úplně naspodu balíčku Hrozeb, což se mi vždy stalo osudným.

Pravidla obsahují i možnost upravit náročnost, pro jednodušší hru např. začít s jednou vylepšenou kartou akce (kdybych opakovala kampaň, tak bych nejspíš šla do zjednodušení), pro náročnější např. mít na kampaň jen 3 stužky (to už mi přijde úplně nemožné).

Závěrem

Veilwraith je hra, která potěší milovníky fantasy karetních her (např. různých LCG apod.) kteří hledají kratší hru (herní doba kolem půlhodiny) čistě pro sólohraní.

Černobílé ilustrace dobře sedí k tématu temného fantasy po konci světa. Pokud vám nevadí, že je obtížné scénáře vyhrát a budete je muset často opakovat a někdy se vám může stát osudnou náhoda, mohla by to být hra pro vás.

Mě hraní bavilo, ale přece jen je to téma na mě až příliš temné (přestože mám fantasy ráda) a scénáře příliš obtížné (nerada neúspěšné pokusy víckrát opakuji), na to, aby hra déle zůstala v mé sbírce (která se již blíží k vyčerpání kapacity poliček). Rozhodně je to ale hra, která stojí za vyzkoušení.

 

Veilwraith: A Veil Odyssey Game

Autor: Tristan Hall

Ilustrátor: Jose del Nido, Mikhail Greuli, Hachimon

Vydavatel: Hall or Nothing Productions

Čeština: ne (ve skupině Sólohráči je ke stažení překlad pravidel ve slovenštině)