Floriferous - recenze z pohledu sólohraní

Po Herbaceous další krásně vypadající malá karetka s květinovým tématem od Pencil First Games. Sólo mód pro hru opět vytvořil Keith Matejka (Hrdina v kostce). Floriferous jsem sledovala již v rámci kampaně na Kickstarteru, ale rozhodla jsem se počkat na retailovou verzi, která nedávno dorazila do obchodů. Pojďme se podívat, jak se v sólu hraje a jestli stojí za vyzkoušení.

Počet hráčů: 1-4

Věk: 14+

Příprava: 2 minuty

Sólohra: 15 minut

Ve hře Floriferous se budete procházet květinovou zahradou, sbírat a aranžovat květiny a po cestě zároveň získávat další možnosti, jak vaše kytice na konci hry co nejlépe obodovat. 

Ve hře je pět druhů květin v pěti barvách a občas u nich poletuje hmyz (5 druhů). Vaším úkolem je nakombinovat karty květin a bodovacích podmínek do svého portfolia tak, abyste z toho vytěžili co nejvíce bodů.

Komponenty

V relativně malé krabičce (velikostně stejné jako u Herbaceous nebo třeba Walking in Burano) se skrývá krásný plastový insert, který má ovšem opět zásadní chybu – nevejdou se do něj obalené karty. U Herbaceous se tam daly jakžtakž nacpat (i když rohy obalů to pomačkalo), ale tady je to bez šance, insert musel pryč.

Karty dvou velikostí jsou kvalitní a s nádhernými ilustracemi. Když jsem si ještě před začátkem kickstarterové kampaně na hru přečetla, že tentokrát nebude ilustrátorkou moje oblíbená Beth Sobel, byla jsem mírně zklamaná. Nicméně to bylo zcela zbytečné, protože (ač je to její deskoherní prvotina) ilustrace Clémentine Campardou jsou ve Floriferous naprosto dechberoucí. 

Kromě karet nalezneme v krabici ještě kartonové kamínky a dřevěné figurky (jednu pro každého hráče) a k nim barevně odpovídající dřevěné žetony kytiček (pro označení splnění některých skórovacích podmínek).

Z pohledu sólohraní

Pro sólo hru připravíte zahradu stejně jako pro hru dvou hráčů (počet vyložených karet při set upu se liší podle počtu hráčů – na zadní straně pravidel jsou všechny případy názorně vyobrazeny a nemusíte tak listovat v pravidlech). Můžete použít i variantu rozšířeného set upu pro 2 (jen pak budete porovnávat svoje skóre s jinou částí tabulky).  Mně pro sólo vyhovuje ta základní, ve dvou bych si radši zahrála prodlouženou variantu. 

Při sólo hře vůbec nepoužijete karty se sochami (klasicky za ně boduje ten, kdo jich nasbírá nejvíc). Naopak využijete balíček karet pro sólo hru a budete již začínat s kartou šálku čaje. Vaši procházku květinovou zahradou bude narušovat nezvaný host, otravná vrána. Bude sbírat kamínky a krást květiny, nejen ze zahrady, ale někdy dokonce i z těch vámi pečlivě vybraných. Šálek čaje má hodnotu dvou bodů, nebo ho můžete jednou za sólo hru odhodit a díky tomu nebudete muset odhalit další kartu vrány.

Vaše tahy probíhají stejně jako při hře více hráčů, vyberete si vždy jednu kartu z následujícího sloupce a přesunete na toto místo svou figurku. Hraje se na tři kola (cestujete zahradou tam, zpět a zase tam, přičemž se vždy na začátku kola vyloží nové karty). Poté, co si zvolíte kartu a vyložíte si ji před sebe, odhalíte vrchní kartu z balíčku vrány. Ta určí, co vrána udělá. Vždy odhodí jednu ze třech karet z následujícího sloupce a přidá na její místo jeden nebo dva kamínky, případně jinou, skrytou kartu. Vy máte také možnost se místo výběru karty zbavit kamínků, které na místě vrána zanechala. Ty, co na konci kola zbudou v zahradě, dáte na kartu vrány. Pokud jich tam bude 4 a více, musíte zahodit jednu z vašich karet. Snížit počet kamínků na kartě vrány můžete tím, že odhodíte stejný počet kamínků ze svojí zásoby (pokud nějaké máte, dají se získat společně s některými kartami), ale většinou se při hře alespoň jednomu odhození karty nevyhnete.   

Co je na hře velmi zajímavé, jsou rozmanité možnosti bodování. Jednak máte v každé hře 3 bodovací karty (vylosované z 9 možných), u kterých získáte tím víc bodů, čím dříve se vám je podaří splnit (5/3/2 body v 1./2./3. kole). Další možnosti už potom sbíráte v průběhu hry. Ať už jsou to karty květinových vazeb, které se náhodně objevují mezi kartami květin, nebo kartičky přání, které si můžete vybrat ve spodním řádku zahrady místo karty květiny. Ty dávají další body např. za květiny určitého druhu nebo barvy, nebo za daný druh hmyzu poletujícího u některých z květin. Každá partie je tak jiná, protože nikdy nepřijdou do hry všechny karty a nemůžete se spoléhat na to, že určitou věc budete moct obodovat, musíte přizpůsobovat strategii průběhu dané partie a pracovat s tím, co za karty se vám náhodně objevuje. Zároveň je tu i trochu pokoušení štěstí v tom, že některé karty jsou otočené lícem dolů. 

Závěrem

Hra Floriferous si mě získala krásným vizuálem navozujícím relaxační atmosféru, dechberoucími ilustracemi a příjemnou hratelností. Nejsem úplně zastáncem tohoto typu sólo módu, kdy je ve hře fiktivní protivník, který ale vlastně není automatickým protihráčem. Jeho úkolem je pouze zabírat místo, odhazovat hráči karty a navíc ještě škodit (víc než by škodil reálný protihráč – odhodit kartu z vašeho portfolia normálně nemůže), ale nezískává body, na konci hry jen porovnáte své skóre s tabulkou (totéž mi vadí například na sólo módu hry Parky).

Oproti podobnému předchozímu titulu stejných autorů, Herbaceous (mojí recenzi najdete zde) je Floriferous hra náročnější na přemýšlení a o něco delší. Je tu mnohem více možností získávání bodů, které se navíc v každé partii mění. Hra je tak více náhodná, nemůžete se spolehnout na určitou strategii, protože nevíte, které karty přijdou do hry, zároveň je ale díky tomu každá partie jiná a výrazně se tím zvyšuje znovuhratelnost. Svoje místo ve sbírce si u mě obhájí obě, nicméně kdybych měla zvolit jen jednu, byla by to právě Floriferous.

Nejen velikostí krabice, ale i stylem hry mi Floriferous trochu připomíná Walking in Burano taiwanského designéra Wei-Min Linga, kde si také kromě karet domů vybíráte až v průběhu hry karty obyvatel a návštěvníků, které určí, co vlastně budete na konci hry bodovat, a musíte se snažit vytvořit co nejlepší kombinace. I tady ale u mě vítězí Floriferous.

Pokud máte rádi set collection, nádherné ilustrace a přírodní tematiku, budete hrát nejen sólo (a nebo vám vůbec nevadí hrát jen na body s nenasytnou vránou, kterou nemůžete porazit), rozhodně doporučuji Floriferous vaší pozornosti. Já se moc těším, až se mi poštěstí zahrát i s reálnými spoluhráči, ale do té doby si ještě ráda střihnu i sólo.

 

Floriferous

Autor: Steve Finn, Eduardo Baraf

Autor sólomódu: Keith Matejka

Ilustrátor: Clémentine Campardou

Vydavatel: Pencil First Games

Čeština: není, ale hra je v podstatě jazykově nezávislá